20 | 11 | 2017

Historie knihovny

Původní budova knihovny č.p. 50

Zápis převzatý z obecních kronik

(na fotografii původní budova knihovny č.p. 50)

5. února 1819 byla ustanovena ale "rozličnými okolnostmi pozdržena" jedna z prvních Vlaste­neckých Čtenářských společností v Čechách. Oficiální ustanovení bylo až 1.1.1820. Přihlášeno 65 členů. V Mirošově se uskutečnila slavnost Sv.Jakuba. Zúčastnil se pan rada Šebestián Hněvkovský ze Žeb­ráka a velebný pan farář Puchmajer. Z Poříčí se vydal posel, horlivý vlastenec Karel Štokar a velectění pánové již večer byli na této slavné schůzi. Místní ochotníci zahráli Klicperovu veselohru " Dobré jitro". Všichni si pochvalovali, že "knihovna společnosti se vynachází v síni prostorného školního domu, nádherného."

1. ledna 1821 se uskutečnila slavnostní schůze a předčítaly se nakoupené knihy.  Ty byly pořízeny za 95 zl.,  roční příspěvek Národnímu muzeu byl 15 zl. V prvních letech měla společnost až 89 členů. V roce 1840 vypukl požár, zůstalo jen 6 členů.

Jednota čtenářská se stala v r. 1882 se stala "spoluúčinkujícím členem" Českého mu­zea s příspěvkem 500 zl. Nikdy nebyla zrušena a ani se nerozešla. Postupně tak vznikla Občanská beseda, která pořizuje cenné knihy, " jež by zde prospěly". Do spolku se přihlašují kněží, úředníci, řemeslníci, učitelé. Odebíráno jest 2 exempláře "Českých hovorů", 2x "Včely" a 1x "Přítel mládeže".

V této době, tzn. přelom 19. a 20. století, se nakupovalo hojně knih a knihovna čítala již 2000 svazků. Roku 1911 byl seznam sepsán, a to zřejmě na děkanství. 24.11.1924 byla založena čítárna a umístěna v soudní síni v radnici. V roce 1927 je ustanoven obecním knihovníkem František Holub. Od roku 1932 jsou jsou již známi 3 členové knihovní rady - Jindřich Král, František Bádal, František Trmota.

Knihovník, pan řídící Jindřich Král, půjčuje knihy o nedělích, a to od října do května.

V roce 1935 knihovní fond čítá 934 svazků. Registrovaných 78 čtenářů si celkem vypůjčilo 1878 knih, což vychází v průměru 24 knih na jednoho během zmiňovaného roku.

V roce 1937 knihovní fond čítá 975 svazků. Registrovaných 89 čtenářů si celkem vypůjčilo 1961 knih, což vychází v průměru 22 knih na jednoho během zmiňovaného roku.

Původní budova knihovny č.p. 50

Roku 1939 uplynulo 700 let založení Spáleného Poříčí

(na obrázku budova staré knihovny v Tyršově ulici)

Rodáci za Spáleného Poříčí věnovali obci pamětní desky, které byly zasazeny v budově místní fary. Zaroveň uplynulo 120 let Vlastenecké čtenářské společnosti , která "šířila lásku k řeči a národu knihou" a na faře instalována pamětní deska Jindřicha Šimona Baara, který zde působil jako kaplan. V prosinci 1939 je uspořádána předvánoční výstava knih. Místní spolky jsou požádány o zakoupení po jedné knize pro knihovnu.

V roce 1939 knihovní fond čítá 1049 svazků. Registrovaných 121 čtenářů si celkem vypůjčilo 2504 knih, což vychází v průměru 21 knih na jednoho během zmiňovaného roku.

Knihovník Jindřich Král půjčuje knihy o nedělích od 10:00 - 12:00 hodin s poplatkem 10 hal za půjčenou knihu. V období od května do září má knihovna zavřeno. "Rodáci" darovali knihovně v tomto období 30 spisů J.Š.Baara a továrník Štoll 53 zábavných knih.

15.11.1940 byla kronika odvezena.

V roce 1941 knihovní fond čítá 1095 svazků. Registrovaných 139 čtenářů si celkem vypůjčilo 3342 knih, což vychází v průměru 24 knih na jednoho během zmiňovaného roku. Poplatek za výpůjčku činí 10 haléřů.

Pomocníkem knihovníka se stává pan Václav Novák z Hvížďalky.

V roce 1942 knihovní fond čítá 1236 svazků. Registrovaných 139 čtenářů si celkem vypůjčilo 3234 knih, což vychází v průměru 23 knih na jednoho během zmiňovaného roku.

Členové knihovní rady jsou J. Král, J. Vykoukal (četnický nadporučík), E. Vambera (mechanik) a pomocník knihovníka V. Novák.